Stáří a mládí

Jinoch se stává mužem, když obejde louži, místo aby do ní vstoupil.

Není žádné umění být mladý, když je nám dvacetčtyři let.

I stařec je k poučení vždy dost mlád.

Lidé stárnou, aniž by dozrávali.

Stáří je parazit vlastního mládí.

Milovat znamená stárnout ruku v ruce.

Mladí psi a mladí medvědi dávají své vlohy najevo ihned, lidé se však mění. Ve dvaceti letech ale jsou naše vlohy vyvinuty tak, že jeví už, čeho budeme schopni.

Ach, vy mladí, neznáte cenu času!

Mladí lidé se hodí spíš k tomu, aby vynalézali, než aby soudili.

Starý člověk ztrácí jedno z největších lidských práv: není už posuzován svými, svou generací.

Co prospěje mládí, bude-li otráveno stařeckou vážností?

Málokdo umí být starý.

Dnešní mládež je hrozná. Ale nejhorší je, že už k ní nepatříme.

Mládí není obdobím života, ale duševní stav.

V mládí často žijeme v sebelítosti a trpíme, že jsme sami. Později poznáme, ostatní trpěli také.

Zestárnout není umění - umění je to snést.

Léta běží, ale zadýcháváme se my.

Blbé není stáří, ale ty blbé kecy těch druhých o tom!

Mladí potřebují radost a lásku, dospělí práci a přátelství, staří mír a pokoj.

Pomlouvání mladých lidí je nezbytná součást duševní hygieny starých a znamenitě povzbuzuje jejich krevní oběh.